Haga
Uplně si pamatuju na první den,kdy jsem jí spatřila a hned ten den jsem jí šla vyčistit.To jí byli 3 roky a s ní v boxe byla ještě jedna kobylka,která se jmnenovala Intryga.Byli si strašně podobné,ale jen vzhledem.V chování už byli docela jiné.Pamatuju si,že je jejich vlastní majitel od sebe nemohl rozeznat.Oni dvě byli něco jako sestry.Byli pořád spolu.Iný byl jejich mozek.Kam šla ona,za ní šla hned Haga.Byly na sobě závislé.Když jsem se o Hagu začala starat a chtěla si ji vzít někam od Iný,třeba jenom do uličky,tak jsem jí musela přivázat tak,aby byla hlavou u Iný,protože jinak by mi utekla zpátky k ní.Ona mě totiž nebrala.Měla jenom Intrygu a nikoho jinýho nechtěla.Prvních pár tejdnů to s ní bylo hrozný.Šlapala mi na nohy,když jsem jí chtěla nandat ohlávku,nebo jí vyčistit hlavu,tak do mě strčila a já se rozplácla o zeď,ale co bylo nejhorší,že mě uplně ignorovala.Když jsem jí měla na vodítku,šla si kam chtěla a nezajímalo jí,že za sebou někoho táhne.Ona měla jednu velkou výhodu.Mě v tý době bylo 11 a s koňma jsem v podstatě neuměla skoro nic a ona měla hodně velkou sílu.Když jsem jí vzala někam na vodítko,tak jsem většinou chodila já za ní,než ona zamnou.Tahala mě za sebou jako pytel brambor,jenže po pár týdnech,co jsem za ní chodila,jak nejvíc jsem mohla,si na mě začala zvykat.Najednou mi přestala šlapat na nohy,nechala si nandat ohlávku a ještě ten rok v létě jsem jí dokonce zvedla nohy na jízdárně uplně sama,aniž by mi jí někdo držel,nebo bych s ní musela do stáje.Říkáte si,že jsou to možná kraviny,co tady píšu,ale já z toho měla obrovskou radost a byla jsem na sebe i na Hagu hrdá.Dokonce i Lena si toho tenkrát všimla a řekla mi,že to s ní nemám vzdávat a nemám nikoho poslouchat.Všichni mi totiž říkali,ať se na Hagu vyprdnu,že z ní nikdy nic nebude a že neskočí ani křížek(pro ty,co mi to říkali....no..jen se podívejte sami)